Iz 65, 1-9 Ga 3, 23-29 ev. Lk 8, 26-39 Měl jsem někoho, kdo mi ve správný čas a na správném místě vypravoval o velikých Božích věcech. Mít takového člověka je nesmírně důležitá věc.

2Sm 11, 26-12,10.13 Ga 2, 16-21 ev. Lk 7, 36-8,3 Přiznejme si, že my, lid kostelní, možná mnohem víc, než kdo jiný, máme tendenci zakládat si na vlastní samospravedlnosti. Třeba to neděláme tak zjevně, jako tomu bylo u zbožného farizea, o kterém mluvil Ježíš, když srovnával jeho modlitbu s modlitbou celníkovou.

Př 8, 1-3. 22-31 Ř 1, 1-6 ev. Jn 16, 12-15 Moudrost je hodnota, kterou Bible nad jiné vyzdvihuje. Jsou jí věnovány obsáhlé pasáže, a celé dvě biblické knihy reprezentují žánr takzvané mudroslovné literatury.

Sk 2, 1-1 Ř 8, 14-17 ev. Jn 14, 8-17 Ve výroční den narození panovníka z Boží milosti Karla IV., seděl jsem na náměstí, nesoucí jeho jméno, a přemýšlel, jak se za těch sedm set let svět proměnil k nepoznání.

Skutky 11,1-18 Zjevení 21,1-6 ev. Jn 13,31-35 Mít lásku jedni ke druhým, nabádá Ježíš svoje učedníky. Jde to vůbec, není to požadavek podobný tomu, ve kterém Spasitel ukládá, že když tě někdo uhodí do pravé tváře, nastav mu i druhou?

Iz 52,13 – 53,12 Fp 2, 5-11 ev. Lk 22,39 – 23,56 Biblické texty Květné neděle nás uvádějí k samotnému jádru velikonočního poselství víry v Krista.

Gn 15, 5-12.17-18 Fp 3, 17-4,1 ev. Lk 13, 31-35 Děti rády poslouchají příběhy. A nemusí to nutně být příběhy se složitou a gradující zápletkou, kde nebude nouze o překvapivé a nečekané zvraty.

Dt 26, 1-11 Ř 10, 8b-13 ev. Lk 4, 1-13 Vstoupili jsme do doby postní a tak je znovu na místě otázka „čeho se pustíme?“ Slyšíme to jasně, základem slova půst je sloveso pustit: půst pustit. Co opustíme, čeho se vzdáme, a proč vůbec něco opouštět, něčeho se vzdávat, není život přesným opakem řečeného? Vždyť [...]

Neh 8, 1-3.5-6.8-10 1K 12, 13-31a ev. Lk 4, 14-21 Fridrich Nietzsche, syn luterského faráře, pozdější student teologie, v jehož rodině byla z obou stran řada významných duchovních, se vyjádřil v odpovědi na svou kritiku křesťanství, že by byl křesťanem, kdyby viděl větší přesvědčivost křesťanů.

1Sm 2, 18-20.26 Kol 3, 12-17 ev. Lk 2, 41-52 Vánoce jsou svátky výrazně rodinného charakteru. Právě svým zacílením na rodinu se výrazně odlišují od jiných svátků v běhu roku a tím získávají na své mimořádnosti.