Historie Husova sboru
Pohled na Husův sbor od Vršovického zámečku
Husův sbor Církve československé husitské v Moskevské ulici, č. 34 ve Vršovicích byl postaven v roce 1930. Je třetím kostelem v této městské části. Vedle něho jsou to dva kostely katolické, zasvěcené sv. Mikuláši a patronu české země sv. Václavu. Stavba, která je pozoruhodným dokladem českého konstruktivismu, je výjimečná svojí mohutnou čtyřbokou téměř 26 m vysokou věží, zakončenou stylizovaným čtverhranným kalichem a křížem. Sbor je také jedním z prvních objektů v Praze, který byl postaven pomocí metody předpjatého betonu.
Již brzy po skončení I. světové války, 1. dubna 1921, byl na shromáždění příslušníků a sympatizantů Československé církve zvolen přípravný výbor pro ustavení náboženské obce této církve ve Vršovicích. Již na této schůzce padlo rozhodnutí o výstavbě vlastního sboru a proběhla i první finanční sbírka. Náboženská obec Československé církve ve Vršovicích byla schválena Okresní politickou správou na Královských Vinohradech dne 11. října 1923. Ustavující shromáždění nové náboženské obce se konalo 30. října 1923, kdy byly také provedeny volby první rady starších.
Náboženská obec získala vyhovující pozemek pro stavbu sboru v ulici Na Kovárně. Bylo vyzváno několik architektů, aby předložili své návrhy na stavbu. V roce 1929 byl přijat projekt absolventa Českého vysokého učení technického v Praze, architekta Karla Truksy. Ten také vypracoval projekt do úrovně stavebních plánů a provedl rozpis jednotlivých stavebních a řemeslných prací tak, aby mohlo být vypsáno nabídkové řízení.
V témže roce, dne 22. září 1929 se konala slavnost položení základního kamene ke stavbě Husova sboru. Stalo se tak za velké účasti oficiálních hostů, členů sboru a obecenstva. Základní kámen darovala náboženská obec táborská, a to přímo z Kozího hrádku u Sezimova Ústí, kde kdysi kázal Mistr Jan Hus. Zároveň byla doručena listina, dokládající pravost kamene. Základní kámen je dnes umístěn pod kůrem a pod ním je reliéf z umělého kamene představující Jana Husa od sochaře a medailéra Viléma Amorta z roku 1931, s textem „Jdem za Tebou“ a „Památce 6. července 1415″.
Jako hlavní stavební dodavatel byla vybrána renomovaná stavební firma Ing. Václav Nekvasil, Praha-Karlín. Výběrové řízení proběhlo 9. března 1930 a při něm se firma zavázala, že stavbu provede do konce téhož roku. Firma Nekvasil převzala staveniště 16. března 1930 a za dva týdny zahájila výkop základů. Stavba, rámová konstrukce ze železobetonu s výplňovým zdivem rychle pokračovala. Již 31. srpna 1930 byl na hotové věži vztyčen kalich. Dne 19. září 1930 byly ve věži umístěny zvony. Jejich jména byla: dr. Karel Farský, Jan Hus, Jan Amos Komenský a Růžena. Duchovní správa sboru se do nové budovy nastěhovala 3. listopadu, a 25. listopadu, vše samozřejmě ještě v roce 1930, byla do základního kamene uložena schránka se stavebními plány a dobovými listinami. Historicky první schůze rady starších se v novostavbě konala 28. listopadu 1930. Slavnostní otevření Husova sboru pro věřící veřejnost se konalo ještě před Vánocemi, 21. prosince 1930. Osobně přítomen byl patriarcha Církve československé husitské G. A. Procházka a zástupci náboženských obcí z Prahy a okolí. Pozváni byli i projektant, architekt Karel Truksa, a zástupci firem, které se na stavbě podílely.
Husův sbor ve Vršovicích krátce po dokončení
Velká pozornost byla věnována výtvarné výzdobě a mobiliáři. Návrhy stolu Páně, kazatelny a lavic pro věřící vypracoval Václav Pešan, provedení je z modřínového dřeva. Autorem kříže s Kristem, který výtvarně spoludotváří prostor kněžiště je Jaroslav Kruis. Dílo vzniklo v letech 1973-1975. Stejný umělec rovněž restauroval a doplnil dřevěnou plastikou sv. Jana Křtitele křtitelnici, dar, který Husův sbor ve Vršovicích dostal od evangelíků z Ostravska. Fresky kolem kněžiště provedl v roce 1932 Rudolf Adámek a byly restaurovány v letech 1949 a 1978. Jejich téma: Večeře Páně, Cyril a Metoděj, Hus a Farský. Unikátní jsou zdejší jesličky, trvale umístěné na východní straně sboru, pod kůrem. Panna Maria s Ježíškem využívají jednoduché pouštní přístřeší a obklopují je skupiny postav znázorňujících Ježíšova podobenství a skutky milosrdenství. Jesličky podle ideového návrhu faráře Františka Adámka zhotovil v sádře pražský sochař a řezbář Josef Kotyza. Ten má některé své realizace i v chrámu sv. Víta na Pražském hradě, jesličky v kostele sv. Mikuláše na Starém Městě a pracoval i pro Husův sbor v Nuslích.
Z knihy HRUBEŠ, Josef – HRUBEŠOVÁ, Eva: Pražské domy vyprávějí… 4. 1 vyd. Roztoky u Prahy, Orion 1999. s. 132136.
Leták se stručnou historií Husova sboru ve Vršovicích si můžete stáhnout ve formátu PDF zde.
Komentáře nejsou povoleny.