Původní podoba presbyteria Husova sboru z roku 1931.

Liturgický prostor je nedílnou součástí křesťanské bohoslužby a má tak významnou roli při slavení památky Kristovy svaté večeře. Jeho rámec je odvozen od historického Ježíšova stolování s učedníky, které se odehrálo v „horní místnosti“ Mk14,15. (Celý příspěvek…)

Ve tvém stručném životopise na internetových stránkách sboru jsem si přečetl, že jsi na střední škole studoval silnoprooudařinu – tedy nic, co by nasvědčovalo, že se později pustíš do teologie. Jak se to semlelo, že jsi po střední škole nabral úplně jiný směr? Souvisí to nějak s náhlým obrácením, s novou duchovní orientací ve tvém životě?

Souvislost je zde jenom částečná. Můj ročník 1974 byl nejpočetnějším z generace Husákových dětí a kvůli tomu jsem se po základní škole nedostal v Praze na gymnázium, kam jsem se původně hlásil. Poslední volná místa ke studiu s maturitou byla na elektrotechnické průmyslovce. Díky tomu mám středoškolské vzdělání technického směru a to v oboru jehož znalost je na většině zanedbaných far velice užitečná. (Celý příspěvek…)

V jubilejním roce církve nelze nevzpomenout památky jednoho z „otců zakladatelů“,  jejího prvního patriarchy THDr. Karla Farského. V tomto roce si navíc připomínáme 130. výročí jeho narození. Této výjimečné postavě bylo již věnováno tolik slov v církevním tisku, že se nabízí myšlenka, že snad ani není možné přijít ještě s něčím novým. (Celý příspěvek…)

Na té staré fotografii z ateliéru mistra Hanuše ve Vysokém nad Jizerou z počátku 20. let minulého století stojí dva mladí muži. Aby bylo zřejmé, že portrétovaní byli v Krkonoších, tvoří pozadí plátno, na kterém je olejovými barvami vyvedena samotná Sněžka se starou poštovnou na vrcholku i kaplí svatého Vavřince. Lanovka v té době ještě samozřejmě chybí. Strmým srázem nakreslené hory se klikatí úzká cestička, o které se dnes můžeme už jenom dohadovat, jestli se po té skutečné cestě na Sněžku tito dva mládenci vůbec někdy vydali. (Celý příspěvek…)

Ž 98, 1-3
Jk 1, 16-21
ev. Jk 16, 5-15

Shodou okolností jsem se spolu s některými členy naší náboženské obce při nedávném návratu z komponovaného večera v Prostějově účastnil přednášky z dogmatiky na kurzu pro laické kazatele v Brně. Jeden z mých kolegů v duchovenské službě zasvěcoval posluchače do složitých souvislostí trojičního a christologického dogmatu. (Celý příspěvek…)

Ž 33, 5b.6a.1
1Pt 2, 21-25
ev. Jn 10, 11-16

Ježíšova řeč z desáté kapitoly Janova evangelia o dobrém pastýři obsahuje mimo jiných myšlenek také jedinečnou, a troufám si říci i velkolepou manifestaci budoucí jednoty církve. Bývá na to někdy při výkladu této biblické pasáže neprávem zapomínáno. (Celý příspěvek…)

Návrh skleněného předělu mezi kolumbáriem a hlavním sálem Husova sboru ve Vršovicích

Způsob provedení
Předěl mezi prostorem kolumbária a kostelem je zamýšlen jako skleněná stěna, která svým tvarem bude kopírovat zakřivení dělící příčky a balkonu. (Celý příspěvek…)

Podívejme se, jaké články Základů víry se týkají Stvoření. Předně je to článek 60.: Které jsou stupně zjevení? Odpovědí je že stupně jsou stvoření, Stará smlouva v dějinách Izraele, Nová smlouva v Ježíši Kristu a budoucí zjevení ve slávě. Následuje otázka 62: Co je zjevení ve stvoření, na níž zní odpověď: „Zjevení ve stvoření je zjevení první čili obecné a záleží na tom, že již stvořením chce se Stvořitel darovati svým tvorům k obecenství.“ Částečně se tématu Stvoření dotýká i otázka 63.: Čím je stvořitelský úmysl mařen?, s odpovědí: „…je mařen hříchem, pro nějž prvotní zjevení (rozuměj zjevení ve stvoření) se v člověku nemůže uplatniti.“ (Celý příspěvek…)

Přemýšlení o údělu zemřelých s Hansem Urs von Balthasarem aneb Je v pekle ještě místo?

Úvod

Křesťanská víra obsahuje několik úhelných bodů, které nesou a zároveň vymezují celistvou konstrukci stavby tohoto jedinečného náboženského systému. Ve smyslu novozákonním je prvním z úhelných bodů bezesporu Ježíšova otázka učedníkům, která našla své vyjádření v rozhovoru Ježíše s apoštolem Petrem u Cesareje Filipovy: „Za koho mě lidé pokládají a za koho mě pokládáte vy?“ (Celý příspěvek…)

I. Historické vymezení pojmu scholastika a středověk, Poslední Říman Boëtihus jako První Scholastik

Při přemýšlení o myšlenkově dějinném hnutí, které nazýváme scholastika, se nemůžeme vyhnout otázce po tom, která historická epocha jej přesně vymezuje. V tradičním, nicméně však velmi zjednodušeném schématu : starověk, středověk a novověk, scholastika zapadá do období středověku. (Celý příspěvek…)