Jon 1,1-3 Žd 9,11-15 ev. Mk 12,35-37 B+S, vstupní biblické čtení ze starozákonní knihy proroka Jonáše jsem vybral za základ kazatelské zvěsti této neděle záměrně. Dnešní neděle uzavírá kazatelský cyklus církevního roku na jehož konci stojíme, ale je také nedělí křestní: malý Jonáš dnes přijme svátost křestního obmytí.

Jr 30,17-19 Žd 7,23-28 ev. Mk 10,46-52 B+S, slepý žebrák Bartimaios sedával každý den u jerišské brány. Neviděl a proto přicházel pravidelně na místo, kde by byl dobře vidět. Každý z kolemjdoucích si ho musel všimnout, každému, byť na malý okamžik, se musela do mysli otisknout vzpomínka na slepého muže.

Iz 25,6-9 Zj 21,1-8 ev. Jn 11,32-44 B+S, Jan Werich se kdysi podivoval – samozřejmě že v rovině humorné, i když se jednalo o humor černý, kdože to má dnešního dne svátek. Kdo je to ten záhadný Památka zesnulých a proč je tolik lidí právě jeho svátkem tak zaujato?

Gn 2,18-24 Žd 2,5-12 ev. Mk 10,2-9 B+S, Ježíšovo slovo, ve kterém kriticky hodnotí soudobou židovskou rozvodovou praxi, se neposlouchá v podmínkách současné společnosti zrovna nejpříjemněji.

Nu 11,26-29 Jk 5,13-20 ev. Mk 9,38-50 B+S, mít sůl v sobě a žít mezi sebou v pokoji, nabádá v závěru své řeči Ježíš učedníky. Jakou slanost měl na mysli a jak pochopit jeho předchozí slova o zbavení se jednotlivých tělesných částí, pokud by nás sváděly ke hříchu?

Iz 35,3-6 Jk 2,12-23 ev. Mk 7,24-37 B+S, na první pohled by se mohlo zdát, že příběh o Ježíšově uzdravení dcery syrofenické ženy je jen dalším z dlouhé řady podobných textů o zázračných uzdraveních, tak, jak nám jej interpretují bibličtí autoři.

J 21,14-18 Ef 6,10-20 ev. J 6,60-71 B+S, lidský život bývá často přirovnáván k cestě. Nastupujeme na ní v okamžiku svého narození, scházíme z ní ve chvíli své smrti. Cesty však mohou být nejrůznější: od krátkých přes středně dlouhé, až k těm nejdelším.

Iz 50,4-5 Jk 3,1-12 ev. Mk 8,27-33 B+S, průměrná slovní zásoba dospělého Čecha se pohybuje okolo hodnoty dvě stě padesáti tisíc slov. Mezní hranice součtu všech slov, které v češtině existují je potom ještě mnohem větší.

1Kr 19,3-9a Ef 4,22-5,2 ev. Jn 6,37-51 B+S, v sebezjevitelských Ježíšových slovech o chlebu života, či chlebu živém, nacházíme další spojitost s příběhem, který je zaznamenán v synoptických evangeliích.

2Kr 4,42-44 Ef 3,10-21 ev. Jn 6,1-15 B+S, všechna čtyři biblická evangelia svorně, bez přílišných rozdílností, tradují svérázný příběh z doby Ježíšova působení: je jím zázračné nasycení hladovějících zástupů, které se okolo Ježíše shromáždily. Co to bylo za zvláštní událost, která vykazuje všechny znaky „přírodního zázraku“?