Ž 33, 5b.6a.1
1Pt 2, 21-25
ev. Jn 10, 11-16

Ježíšova řeč z desáté kapitoly Janova evangelia o dobrém pastýři obsahuje mimo jiných myšlenek také jedinečnou, a troufám si říci i velkolepou manifestaci budoucí jednoty církve. Bývá na to někdy při výkladu této biblické pasáže neprávem zapomínáno. (Celý příspěvek…)

Návrh skleněného předělu mezi kolumbáriem a hlavním sálem Husova sboru ve Vršovicích

Způsob provedení
Předěl mezi prostorem kolumbária a kostelem je zamýšlen jako skleněná stěna, která svým tvarem bude kopírovat zakřivení dělící příčky a balkonu. (Celý příspěvek…)

Podívejme se, jaké články Základů víry se týkají Stvoření. Předně je to článek 60.: Které jsou stupně zjevení? Odpovědí je že stupně jsou stvoření, Stará smlouva v dějinách Izraele, Nová smlouva v Ježíši Kristu a budoucí zjevení ve slávě. Následuje otázka 62: Co je zjevení ve stvoření, na níž zní odpověď: „Zjevení ve stvoření je zjevení první čili obecné a záleží na tom, že již stvořením chce se Stvořitel darovati svým tvorům k obecenství.“ Částečně se tématu Stvoření dotýká i otázka 63.: Čím je stvořitelský úmysl mařen?, s odpovědí: „…je mařen hříchem, pro nějž prvotní zjevení (rozuměj zjevení ve stvoření) se v člověku nemůže uplatniti.“ (Celý příspěvek…)

Přemýšlení o údělu zemřelých s Hansem Urs von Balthasarem aneb Je v pekle ještě místo?

Úvod

Křesťanská víra obsahuje několik úhelných bodů, které nesou a zároveň vymezují celistvou konstrukci stavby tohoto jedinečného náboženského systému. Ve smyslu novozákonním je prvním z úhelných bodů bezesporu Ježíšova otázka učedníkům, která našla své vyjádření v rozhovoru Ježíše s apoštolem Petrem u Cesareje Filipovy: „Za koho mě lidé pokládají a za koho mě pokládáte vy?“ (Celý příspěvek…)

I. Historické vymezení pojmu scholastika a středověk, Poslední Říman Boëtihus jako První Scholastik

Při přemýšlení o myšlenkově dějinném hnutí, které nazýváme scholastika, se nemůžeme vyhnout otázce po tom, která historická epocha jej přesně vymezuje. V tradičním, nicméně však velmi zjednodušeném schématu : starověk, středověk a novověk, scholastika zapadá do období středověku. (Celý příspěvek…)

Hospodaření v náboženských obcích je normativně vymezeno Hospodářským řádem. Jeho aktuální platné znění je z 8. a 9. října 2004 ve verzi schválené Církevním zastupitelstvem jako prováděcí předpis k Ústavě Církve československé husitské. Ve své podobě je závazným právním dokumentem, v jehož intencích by měla hospodařit každá náboženská obec v církvi. (Celý příspěvek…)

Jb 2, 6-10; 42, 1-6

Vážení přátelé,

v diskuzích na téma II. světová válka, holocaust, vyhlazovací tábory, zaznívá opakovaně názor, že svět bude s odchodem posledního z žijících svědků této systematicky řízené vražedné mašinerie jiný. Až se jména jako Osvětim, Majdanek, Treblinka, Dachau, Terezín a další stanou čítankovými pojmy, které sice dál budou vnímavým čtenářům nahánět hrůzu v popisném líčení toho, kolik bolesti je za těmito často poeticky znějícími jmény ukryto, ale bude chybět rozměr osobního kontaktu a svědectví od člověka, kterého vidíte na vlastní oči, tváří v tvář: nikoliv na fotografii, filmovém záznamu, nejenom jako jméno v dějepisné knize, ale živá bytost z masa a kostí, ten, který sedí vedle vás. Až tito lidé mezi námi nebudou jako připomínka toho, kam až je člověk schopen ve svém lidství zajít v dobrém i špatném směru, svět bude jiný. Jaký? Ještě víc zranitelný, ještě víc bezbranný vůči zlu, které v jakékoliv době na sebe může vzít nikoliv abstraktní a neosobní podobu, nýbrž tvář zcela konkrétní, osobní (lidskou i nelidskou) a také dějinnou.

S každým dalším rokem, kterým se časově vzdalujeme od událostí II. světové války narůstá i počet těch, kteří na ně nahlížejí jako na pouhé historické epizody, kterých jsou přeci plné učebnice dějepisu, tak proč jen některým z nich na úkor druhých věnovat zvláštní pozornost? Možná skutečně jednou přijde doba, ve které jména jako Babi Jar, Auschwitz – Birkenau a další budou znít lidem stejně jako nám jméno soutěsky v Řecku Thermopyly, bitva u Salamíny nebo u Kresčaku. (Celý příspěvek…)

16. dubna 2010
sbor CČSH v Prostějově

Vyprávění plukovníka Alfréda Jánského o koncentračních táborech, ve kterých byl vězněn za 2. světové války.

Spolupráce: Petra Veverková
Pořad zorganizoval: David Frýdl
Kamera a střih: Helena Zezulková

Milan Paumer – člen odbojové skupiny bratří Mašínů, přijel na pozvání faráře Davida Frýdla 14. března do Husova sboru ve Vršovicích, aby účastníkům cyklu „komponovaných večerů“, které se v tomto sboru pravidelně konají, vyprávěl svůj životní příběh. (Celý příspěvek…)

V pořadí již čtvrtá společná dovolená členů Husova sboru ve Vršovicích proběhla tentokrát v malebném prostředí podhorského městečka Kouty nad Desnou v Jeseníkách, jenom pár kilometrů pod Červenohorským sedlem. (Celý příspěvek…)