2. Samuelova 7,1–5.11–13 Římanům 16,25–27 ev. Lk 1,26–38 Čas adventu je prosvětlován postupně zapalovanými svícemi na adventním věnci, které nejenom ruší temnotu, jíž jdou navzdory, ale především upomínají věřícího na příchod toho, který sám je původcem a dárcem světla – Ježíše Krista.

Iz 61,1–4.8–11 1Te 5,16–24                                                        ev. Jn 1,6–8.19–28 Podívejme se blížeji na apoštolskou výzvu z 1. listu do Tesaloniky, která je epištolním čtením dnešní neděle. Pavel píše řeckým křesťanům do Tesaloniky. Jejich situace nemohla být nijak zvlášť přívětivá, tvořili výraznou minoritu ve společnosti, která své duchovní přesvědčení získávala ze zcela jiných zdrojů, nežli ze kterých vyvěralo křesťanství.

Iz 40, 1-11 2Pt 3, 8-15a                                      ev. Mt 1, 1-8 Dvacet let uplynulo v tomto týdnu od chvíle, kdy jsem přijal křest. Na první neděli adventní 1. prosince 1991 jsem vyznal Krista ve společenství církve a křtem se tak stal její součástí. Advent je mi proto trvalou připomínkou křestního slibu, připomíná mi mé začátky v církvi.

Ez 34, 11-16. 20-24 Ef 1, 15-23 ev. Mt 25, 31-46 Třetí z řady podobenství 25. kapitoly Matoušova evangelia je zároveň posledním podobenstvím v tomto evangeliu vůbec. Po předcházejících podobenství o deseti družičkách a hřivnách je podobenství o posledním soudu závěrečným manifestem Ježíšových slov v podobenstvích.

Sf 1, 7. 12-18 1 Te 5, 1-11 ev. Mt 25, 14-30 Ježíšova podobenství ani v náznaku nenesou šeď a nezáživnost řady teologických traktátů a pojednání. Jsou plna života, dýchá z nich duch své doby a nesou v sobě obrovskou vnitřní dynamiku. Velmi často jsou podobenství vystavěna na problematické situaci: vzpomeňme na podobenství o nepoctivém správci, na soudce [...]

Am 5, 18-24 1Te 4, 9-18 ev. Mt 25, 1-13 Znovu mě podobenství o deseti družičkách postavilo před onu naléhavou otázku: patřím do první pětice nebo do té druhé. Pět bylo pošetilých a pět rozumných. Kam patřím já? Jsem tím, jehož lampa je v pořádku, naleštěná, plná oleje a zářící, anebo světélko v mojí lampě dohasíná? Krásně [...]

Iz 45, 1-7 1Te 1, 1-10 ev. Mt 22, 15-22 Odchýlím se pro tentokrát od zvyklosti používat za základ kazatelovy promluvy text evangelní a zaměřím se na úvodní biblické čtení ze Starého zákona. Na rozdíl od známého textu novozákonního o sporu farizeů s Ježíšem, zdali je dovoleno platit daň císaři, zůstává text Izajášův z kapitoly 45. neprávem [...]

Iz 5, 1-7 Fp 3, 4b-14 ev. Mt 21, 33-46 Další z Ježíšových podobenství, které se odehrává na vinici. V podobenství o dělnících na vinici nebyla alespoň části vinařů – těm, kteří pracovali od rána, přisouzena pozitivní role. Podobně je tomu i s vinaři z právě slyšeného podobenství, které přímo ve svém podtitulu nese „O zlých vinařích“. Stejně jako [...]

Ez 3, 7-11 Ř 13, 8-14 ev. Mt 18, 15-20 Téma, otevřené třetím z přečtených biblických textů – v ekumenickém překladu je tento oddíl z Matoušova evangelia nadepsán: O bratrském napomínání, může být v prostředí církve snadno výbušným. Jedná se o kritiku, se kterou si tak často nevíme rady, ať už máme být těmi, kteří se stávají jejími příjemci, [...]

Jr 15, 15-21 Ř 12, 9-12 ev. Mt 16, 21-28 Po Tomášově vyznání o Ježíši: Můj Pán a můj Bůh je Petrovo vyznání u Cesareje Filipovy dost možná druhým největším vyznáním o Kristu, o kterém se na stránkách evangelií dočteme. Tomášovo vyznání se odehrálo až po velikonočních událostech a bylo adresováno Zmrtvýchvstalému Ježíši.