Jubilejní rok Církve československé husitské

Oslavy 90. výročí vzniku Církve československé husitské byly zahájeny 8. ledna slavnostní bohoslužbou. Přestože sněhová nadílka způsobila nemalé potíže v dopravě, chrám sv. Mikuláše na Staroměstském náměstí v Praze byl zaplněný do posledního místečka, a to nejen duchovními v talárech, kteří přijeli ze všech koutů naší země i ze Slovenska.

Okamžik zrodu
„Kdyby se církvím vystavovaly rodné listy, bylo by otázkou, jaké datum stanovit jako okamžik zrodu Církve československé husitské,“ píše farář David Frýdl ve sborníku vydaném u příležitosti jubilea. „V úvahu přichází hned několik dat: Vánoce 1919, během kterých byla v řadě katolických chrámů a kostelů v Čechách i na Moravě katolickými kněžími spontánně sloužena bohoslužba v národním jazyce; 8. leden 1920, kdy na schůzi kněží Klubu reformního duchovenstva byl odhlasován vznik Církve československé, nebo 11. leden, kdy z kazatelny svatomikulášského chrámu v Praze na Staroměstském náměstí přečetl bývalý římskokatolický kněz-modernista Emil Dlouhý-Pokorný Prohlášení Národu československému, ve kterém se veřejnosti oznamovalo, že vznikla nová církev.“
Chrám sv. Mikuláše na staroměstském náměstí byl v té době ve vlastnictví magistrátu a ThDr. Karel Farský (1880–1927) si jej jako předseda Klubu reformních kněží pronajal pro sloužení bohoslužeb. Farský, který byl později zvolen prvním patriarchou Církve československé, zpracoval liturgické předlohy textů pro sloužení obřadů v národním jazyce a sv. Mikuláš se tak stal centrem české katolické mše…

Třetí největší církev u nás
Církev československá, jež nese od roku 1971 ve svém názvu charakteristiku „husitská“, je výslednicí dlouholetého zápasu na poli náboženském. Je církví trojiční, ve svém učení se dává vést svědectvím a zvěstí Bible. Z církevní tradice přijímá to, co je ve shodě s Písmem svatým. Zdůrazňuje vliv laiků ve službě církve, zastává zdobrovolněný celibát. Služby kněžství celé obecné církve Kristovy jsou přenášeny při svěcení kněžstva prosbami o Ducha svatého „pro osoby způsobilé a osvědčené“, muže a od roku 1947 i ženy. Působení církve je omezeno na Českou a Slovenskou republiku. Podle posledního sčítání lidu se k ní hlásí v České republice 99 103 věřících a na Slovensku 6 000 věřících. Je církví presbyterně-episkopální, s pěti diecézemi, biskupy a patriarchou.
Základem církevního života jsou pravidelné nedělní bohoslužby. Bohoslužba má dva vrcholy – zvěstování biblického poselství Božího slova a zpřítomnění Krista jako živého Pána církve a skrytého Pána dějin ve společenství při Večeři Páně. Církev vysluhuje sedm svátostí – křest, biřmování, večeři Páně, pokání, manželství, útěchu nemocných a svěcení kněžstva. Zajišťuje duchovní péči o děti, mládež a dospělé a koná pravidelné biblické hodiny. Duchovního lze požádat o tzv. pastorační rozhovor anebo o soukromou zpověď, je vázán zpovědním tajemstvím. Bližší pohled na Církev československou husitskou přináší jubilejní kniha, která byla v souvislosti s 90. výročím vydána.

Prosba o požehnání pro přítomnost
Navzdory třeskuté zimě se 8. ledna chrám sv. Mikuláše zaplnil dávno před začátkem bohoslužby ve 14 hodin. Bylo milé vidět mezi přítomnými i hodně mladých tváří. Při liturgii se střídali všichni biskupové. Současný patriarcha Tomáš Butta posloužil kázáním, ve kterém zdůraznil: „Nechceme oslavovat minulost a lidské činy, chceme projevit vděčnost vůči Hospodinu, jeho oslavovat a prosit o vedení.“
Díky rozdaným textům písní se všichni zapojili do zpěvu. Péče o hudební stránku bohoslužby a obřadů patří od počátku k důležitým aspektům působení Církve československé husitské. Ke zpěvu se přidali i zástupci dalších křesťanských církví, jako třeba synodní senior Českobratrské církve evangelické Joel Ruml nebo římskokatolický biskup František Radkovský, kteří na závěr celé společenství krátce pozdravili a povzbudili.

Jana Šilhavá