Kázání 22.5.2022 – Najít svou vizi

Sk 16, 9-15
Zj 21, 10.22-22,5
ev . Jn 14, 23-29

O tom, jestli se apoštolu Pavlovi zdálo o ženách, v Bibli doklad nenacházíme. Co tam však najdeme, je, že se mu zdálo o mužích, respektive o makedonském muži, který ho prosil, aby se k nim Pavel přeplavil a pomohl jim. Abychom však byli objektivní a nehledali v Bibli významy, které v ní nejsou, je třeba konstatovat, že víc než o sen, šlo v Pavlově případě o jakousi hlubokou (hlubinnou) duchovní zkušenost. Výklad, že se mohlo jednat o sen, navozuje toliko časový údaj „v noci“. Charakter Pavlova prožitku není nijak specifikován, nežli řečeným časovým zařazením do noci,  v textu je užito označení „horáma“ – „vidění“, což je autorem Skutků apoštolských běžně užívaný termín pro zrakový vjem ve změněném stavu vědomí, často při modlitbě. Stejným termínem je vyjádřena předchozí Petrova duchovní zkušenost, ve které měl vidění z nebe sestupující plachty, k tomu však došlo ve dne, přičemž je řečeno, že se to stalo, když se Petr modlil. Víc nežli sen je tedy přiléhavější český ekvivalent vidění, chcete-li vize, která je doprovázena něčím, co má člověk před očima. Obdobou vize je audice – slyšení. Tam je zážitek postaven nikoliv na zrakovém, ale sluchovém vjemu. Vize a audice v Bibli popisované se často prolínají, dokonce i u týchž osob. Ukázkovým příkladem je právě apoštol Pavel, vzpomeňme na jeho setkání se Vzkříšeným na cestě do Damašku – událost, která je v knize Skutků apoštolských popisována tím samým autorem třikrát a pokaždé s různou mírou odlišnosti, která dokládá autorovu upřímnou snahu popsat nepopsatelné, vyjádřit nevyjádřitelné. Jako relevantní mi tedy připadá výklad dané události ve smyslu, že se Pavel v rámci svého misijního snažení rozhodl jít zvěstovat Krista do Evropy a považoval to, na základě vidění, za úkol svěřený mu Bohem – tečka; anebo, chcete-li jednoduchá dvojtečka: pojal vizi nést poselství o Vzkříšeném do Evropy. Jak ke své vizi dospěl, vlastně ani není důležité. Zkrátka ji měl a byla natolik silná, konkrétní, jasná, že ho vedla k tomu, aby změnil trasu cesty a nejkratším možným způsobem se přeplavil na evropskou půdu. Racionalisté a lidé bez víry odbydou Pavlovu snahu jako pošetilost nemocného muže, který podlehl svým vidinám. Z pohledu víry se však Pavlovo jednání jeví jako bytostně racionální snaha, pramenící z  hlubokého přesvědčení o její správnosti. Pavel se nechová pošetile, bezhlavě, veškeré jeho chování od události na cestě do Damašku vykazuje vysoký stupeň integrity trvající potom řadu let. Dalším důležitým poznatkem je, že vize pro život a z ní vyplývající konkrétní skutky, v Pavlově případě to byla misie na evropské půdě, pramení z modlitby, tedy z důvěrného rozhovoru s Bohem. Autor Skutků apoštolských nezastírá, že, ačkoliv se snaží o zachycení událostí, které se odehrály v určitém historickém sledu, pohybuje se přitom cele na výsostném území víry a z ní vyplývajících skutků, které tvoří veškerý rámec popisovaných událostí. Co si z vykládaného textu můžeme odnést pro vlastní duchovní život? Již řečenou důležitost vize, která ale nebude křečovitým vynucováním, abychom i my „viděli a slyšeli“ jako Pavel. Vize je pokaždé jedinečným souhrnem neopakovatelných událostí a vjemů, které buď naráz, anebo postupně formují a utvářejí naši duchovní osobnost. Vždy se jedná o individuální proces duchovní formace, ve kterém neplatí, že to, co zažil jeden, musí ve stejné míře zažít i druhý. Duchovní zkušenosti různých lidí bývají různé, pokaždé je Pán Bůh šije jako dobře padnoucí sako, které není konfekcí, ale vždy jedinečným na míru padnoucím šatem, kterým nás odívá. A jiné byly šaty pro Pavla, jiné pro Davida, jiné pro Kamilu, a jiné pro Karla. Bůh nás neodívá do stejnokrojů duchovních prožitků a zkušeností. Na to má příliš rád pestrost, různorodost, rozmanitost, která se projevuje i v množství duchovních darů, obdarování, talentů, jimiž nás vybavuje pro práci ve službě evangeliu o Ježíši Kristu. Co však znovu opakuji jako důležité: pochopit a najít ve víře vizi pro mě daný život. Přijít na to, že víra není berlička slabochů a životních ztroskotanců, ale velkolepým plánem pro to, jak uspořádat svůj život a z něj vyplývající úkoly, ve kterých se nestaneme služebníky sebe samotných, pouhými uspokojovateli svých potřeb, ale najdeme žádoucí přesah a horizont na cestě za druhým člověkem. Přesně tomu nás učí Nazaretský Ježíš, o kterém věříme, že je Kristus.

A ještě jedna důležitá věc je pro nás ukryta v citovaném úryvku z 16. kapitoly Skutků apoštolských. Až jsem se tomu vnitřně musel zasmát, když jsem tu možná nechtěnou, ale v příběhu jasně  přítomnou ironii, odhalil. Vrtalo mi hlavou, proč je následně do popředí v popisu událostí toho, co se odehrávalo na evropské půdě, tak vehementně stavěna žena jménem Lydia, prodavačka purpuru z města Thytir. Vzhledem k Pavlově vidění Makedonce volajícího o pomoc, bychom očekávali, že prvním, kdo bude Pavlem osloven, bude muž, ale není tomu tak. Dokonce mě napadá, že ten neznámý Makedonec v Pavlově vizi byl dost možná Lydiin manžel, protože těžko přijatelná je představa, že by takto vysoce postavená žena obchodující s tak vzácnou komoditou, jakou byl purpur, mající svůj dům, byla svobodná. O Lydiině domácí pospolitosti, tedy i případném manželovi, je však v textu pouze konstatováno, že byli všichni z jejího domu pokřtěni. Pokud tedy byla Lydia vdaná, což je vcelku oprávněný předpoklad, můžeme Makedonce  z Pavlova vidění lehce ztotožnit právě s ním. A odtud je už jenom krok k tomu, dovodit, že jsme to často právě my muži, kteří voláme k Pánu Bohu o pomoc, která přichází skrze naše ženy. Nejprve je to Lydia, ta potkává Pavla, naslouchá mu, otevírá se jeho vizi, přijímá Krista, nechává se pokřtít a spolu s ní i celý dům, tedy děti, manžel, služebnictvo. Žena se stává nástrojem záchrany svého muže. Tuto letitou pravdu potvrzují výzkumy, které uvádějí, že ženatí muži se díky péči svých žen dožívají vyššího věku, nežli svobodní či rozvedení, a nové může být pro ty z vás, kteří do církve přicházíte bez svých mužských protějšků, povzbuzení, že vaše vize plynoucí z víry v Krista, se může stát nástrojem pomoci i pro vaše muže, kteří by bez vašeho aktivního přístupu zůstávali ztracení ve svých snech. Amen

Kázání 22. 5. 2022 v Husově sboru ve Vršovicích
o V. neděli po velikonocích