Kázání 29.5.2022 – Zázraky za zrakem

Sk 16, 16-34
Zj 22, 12-14.16-17, 20-21
ev. Jn 17, 20-26

Úvodní biblické texty povelikonočních nedělí ze Skutků apoštolských nás vracejí do doby prvního křesťanského století, do času, kdy vznikala a postupně se rozvíjela církev jako společenství těch, kteří uvěřili, že Ježíš, kterého dříve znali „podle těla“, je Vzkříšený Kristus. Nelze si nevšimnout, že autor v textu opakovaně popisuje věci, o kterých můžeme říci, že jsou zázračné povahy. Připomeňme si ty, které v uplynulých nedělích ze Skutků apoštolských zazněly: apoštolové zázračně uzdravují chromého muže, Saulovi se zjevuje Vzkříšený Ježíš na cestě do Damašku, apoštol Petr vrací do života zemřelou Tabitu, ten samý apoštol má vidění plachty s kulticky nečistými zvířaty, Pavlovi se ve vidění zjevuje Makedonec, který ho vyzývá k cestě do Evropy, a konečně velkolepá scéna zemětřesení, při kterém se otevírají dveře vězeňských cel a Pavlovi a Silasovi padají pouta. Co to bylo za zvláštní dobu, možná si někdo pomyslí, tak obtěžkanou zázraky? To všechno se dělo v časovém rozpětí několika týdnů a snad i let? A co potom, kdy to ustalo, nebo to neustalo? Může se to opakovat i dneska? Jestliže se jedná o obrazy z církevních dějin, proč nejsou současné dějiny církví plné srovnatelných událostí? Kdyby se někdo rozhodl převést Skutky apoštolské slovo od slova do filmové řeči, musel by si připravit náležitý rozpočet, ve kterém by nešlo ušetřit na speciálních efektech a trikových scénách, tak, aby výsledná podoba byla pro diváka vizuálně uvěřitelná. Ale i když by to snad někdo zfilmoval sebelíp, uvěří divák, že se jedná o pravdivý obraz církve prvního století? Obávám se, že pro víru by takový film měl stejnou cenu, jako nejnovější filmové zpracování příběhu pavoučího muže – Spidermana, tedy nulovou. Ze Spidermana odcházíte dle svého naturelu, buď pobaveni, anebo otráveni, možná zaujati právě diskutovanými filmovými efekty, ale nejspíš nebudete věřit v  muže, který vinou vědeckého experimentu zmutoval v pavoukočlověka. Vím, že srovnávám nesrovnatelné, spojuji nespojitelné – starověký text, který odráží helénského myšlení s jeho zaujetím pro židovskou kulturu a reálie,  a filmovou řeč 21. století, to jsou opravdu dva zcela odlišné světy. Ale mezi těmito světy se běžně současný křesťan pohybuje. V neděli dopoledne v kostele vyslechne pasáž ze Skutků apoštolských, a ten samý den večer jde do kina, kde pomocí stejných smyslových vjemů konzumuje příběh Spidermana, či nějaké jiné postavy na filmovém plátně. Věříš na zázraky? Věříš, že se to skutečně tak stalo, jak píše Bible? To jsou otázky, před kterými nemá cenu kličkovat, protože když si je nepoložíme sami sobě, položí nám je druzí lidé. Mně takto naposledy Kamila při posezení v sakristii v uvažování nad evangelním textem o Mariině početí Ježíše z Ducha svatého. Na takto přímo položenou otázku: zda věřím na zázraky, odpovídám: na zázraky nevěřím, ale věřím v zázračného Boha – věřím v Boha zázraků, věřím v Boha, který je i za mým zrakem, v Boha, který sám je zázrakem. Respektive: víru v zázraky jako popření kauzality našeho světa považuji za dětinskou ve srovnání s dospělou vírou v milujícího Boha, který může všechno, tedy může učinit zázrak, který zůstane za zrakem, anebo i zjevný, ale jenom ve víře se otevíráme jistotě, že Bůh je svrchovaný Pán za každým skutkem, za každou kauzalitou. Anebo ještě jinak: nevěřím v zázraky, věřím v Pána Boha, a zázrakem žiju. Zázrak pro mě není, když se nebesa otevřou a Duch svatý z nich sestoupí jako holubice. To je obraz na oltáři. Pro mě je zázračné samotné nebe a země pod ním, a naopak je mi zázrakem, že se nebe dosud neotevřelo, aby nás sežehlo, a že se neotevřela země, aby nás pohltila – to jsou pravé zázraky: „krásná je modrá obloha, je zázrak pod ní žít.“ Život samotný jako vrcholná forma zázraku Božího stvoření. To, že se můžu nadechnout, pohnout, že vnímám, pohybuju se, že mě momentálně nic nebolí, anebo že mám sílu bolest unést. To, že jsem se narodil a sám se mohu – tedy ne sám, ale s protějškem ke svému pohlaví se mohu podílet na zázraku zrození druhého člověka – to všechno jsou pro mě zázraky, jejichž hloubku a skutečnost nedoceňujeme, bereme je jako samozřejmost, přičemž vůbec samozřejmé nejsou. A zůstanu-li u genetické biologie, jejíž základy položil upřímně věřící augustiniánský mnich z Brna Mendel, každý jsme důsledkem spojení zvítězivší spermie svého otce s jedním jediným vajíčka naší matky, vítězové jsme tedy ještě před tím, nežli se narodíme. Tento vítězný závod o život je mi větším zázrakem, než pomyšlení, že Duch svatý čaruje s genomem Josefa a bez jeho přičinění jej vkládá in utero Marii, aby ji učinil Bohorodičkou. Proč by měl následně Mariino panenství zachovávat i při porodu a po něm, to už je pro mě učiněnou záhadou. Mám-li v podobném duchu podrobit analýze text Skutků apoštolský, potom si skutečně upřímně myslím, že v míře zázračnosti je doba 1. a 21. století naprosto stejná. Tehdejší i naše současná doba je plná zázraků, je těhotná, obtěžkána zázraky, protože Bůh je stejný včera i dnes, nemění se v čase, nemění se okolnostmi, není ho víc jindy a jinde, není méně důležitějších časů a okolností. To, co zažíval Pavel, Petr, Jan, jsou stejné události, stejná rozhodování, stejná dilemata, jakými procházíme dnes my, věřím tedy, že i stejná míra zázraků, které ale většina těch, kteří jsou jich účastny, míjejí bez povšimnutí. Vírou bychom se měli stávat vnímavějšími k tomu, co a jak Bůh koná v našich životech, jak pracuje na naší proměně, jak nás dokáže pohnout směrem k druhému člověku, k úkolům, pro které nás postavil do tohoto světa a k jejichž splnění nás vybavil dobrými nástroji – dary své milosti. Že se Pavel a Silas dostali zázračně z vězení, čteme v Bibli? Ok, a teď najděme svůj zázrak v tom, jak nás Bůh chce osvobodit z toho, v čem vězíme my. Když to šlo za Pavla, jde to i dnes.

Dej mi, Pane, moudrost, lásku, sílu, dej mi Pane naději a pokoru. Takovou víru, která pohne skálou, takovou víru, která po vodě jde, takovou víru, pevnou a stálou, dej mi, Pane, víru v jméno tvé.

Amen

Kázání 29. 5. 2022 o VI. neděli po velikonocích v Husově sboru ve Vršovicích