Misie v Církvi československé husitské

Vršovická náboženská obec, stejně jako několik dalších farností v pražské diecézi, navázaly úzkou spolupráci s mezinárodní misijní organizací Atlantic Bridge. Aktivity, spojené s touto původně v Holandsku založenou organizací, můžeme zahrnout do oblasti aktivní misie, tedy do té části církevního díla, kterému naše společenství víry, zůstává mnoho dlužné. Jednou z největších bolestí současné Církve československé husitské je její uzavřenost do vlastních starostí a problémů, teologická hašteřivost, prohlubující se stagnace, projevující se neustálým poklesem aktivní i pasivní členské základny. Letmým pohledem do matrik drtivé většiny náboženských obcí v CČSH zjišťujeme, že nárůst věřících této církve v posledních letech je v řádech desítek, oproti tomu vysoká procenta úbytků zahrnují desetitisíce lidí. Misijní a evangelizační dílo není v CČSH nijak koncepčně řešeno, sporé aktivity tohoto druhu se téměř výhradně odehrávají v režii farářů a farářek, bez další návaznost na církev jako celek. V roce 1996 jsem se jako delegát za CČSH účastnil poslední velké konference Světové rady církví v Salvadoru v Brazílii. Tato konference byla cele věnována misii a evangelizaci pro 21. století. Ačkoliv jsem svou církev několikrát aktivně seznamoval pomocí přednášek i článků v Českém zápase se závěry z této konference, která progresivní budoucnost církve spatřovala právě v aktivní misii a evangelizaci, dalších sedm let z Boží milosti uplynulo, a CČSH nadále nebyla schopná stanovit si základní misijní a evangelizační strategii. Někdy propadám, doufejme že přehnané skepsi, že v tom ani církev nespatřuje svou prioritu. Některé z aktivit, které v posledních letech iniciovalo vedení pražské diecéze jsou snad příslibem obratu v myšlení i praxi církve, věcí druhou zůstává skutečná realizace dobrých záměrů a jejich zpětná efektivita pro církev. Hlavním tématem probíhajícího sněmovního jednání by se tak vedle nezbytných věcí řádu organizačního, které jsou nezbytné pro ujasnění vztahů mezi státem a církví, mělo stát hledání způsobů, jak opět učinit CČSH církví rostoucí, atraktivní a progresivní. Dávno jsme se přestali pohybovat v rovině akademických a teologických debat o budoucích strategiích církve. Jestliže CČSH nevezme vážně Kristův imperativ o aktivní misii a evangelizaci, bude to znamenat její definitivní konec v českých dějinách.
Jako jeden z drobných krůčků na této neprošlapané cestě, se mi jeví spolupráce některých náboženských obcí s organizací Atlantic Bridge. Atlantic Bridge vznikal s jasným záměrem zvěstovat Ježíše Krista současnému člověku, při plném respektu k odlišnostem jiných kultur, náboženství, ale i postmodernímu necírkevnímu vnímání světa. Cílovou skupinou práce AB je středoškolská mládež. Formou přednášek, koncertů, besed se zajímavými lidmi ze zahraničí, ale i nabídkou mezinárodní výměny studentů, se snaží Atlantic Bridge zaujmout současného mladého člověka. Během několika let se podařilo vytvořit na území České republiky už více než deset pracovních skupin AB, které v daném místě koordinují jeho činnost. V čele těchto skupin jsou aktivní věřící – pokud možno duchovní způsobilí k práci s mladými lidmi. Atlantic Bridge pro ně zajišťuje mezinárodní kontakty, finanční podporu spřátelených sborů ze zahraničí, zahraniční výměny a další aktivity. AB se v minulých letech soustředil na práci především v severočeském a východočeském regionu. Nyní se snažíme jeho činnost zacílit i do oblasti Prahy a Středních Čech. Vršovická farnost se tak stala v sobotu a neděli 16. a 17. května 2003 hostitelem Organizačního výboru AB. Při té příležitosti se konalo i mládežové setkání několika pracovních skupin z nejrůznějších částí naší země. Na poli české ekumeny je to právě CČSH, která si získala důvěru této misijní organizace, jež zároveň spatřuje veliký potenciál, který tato církev má mj. i v stále ještě husté síti svých sborů. Své církvi, a především vedení pražské diecéze, navrhuji, aby s organizací AB navázala oficiální spolupráci, byla aktivním spolupodílníkem i podporovatelem jejích aktivit a účinně se tak zapojila do díla zvěstování evangelia nejenom ve vlastních církevních řadách, ale především v řadách lidí, kteří stále zůstávají křesťanstvím nedotčeni.