Sborová dovolená v Jeseníkách 23.7.-30.7.2005
Ve dnech 23. až 30. července 2005 se přes 30 členů naší náboženské obce a několik matek docházejících do našeho Mateřského klubu zúčastnilo společné sborové dovolené, která se konala v oblasti Jeseníků. Pobytu se z velké části zúčastnily rodiny s dětmi a tak se na týden sešlo pod jednou střechou šestnáct dospělých a stejný počet dětí. Věková skladba byla poměrně pestrá: zahrnovala kojence i sestru Karlíčkovou – seniorku našeho sboru, (mimochodem sestra Jiřinka je svým duchem mladá natolik, že by jí mohl závidět i nejeden „náctiletý“ a svojí svěžestí mnohé okouzlila). Ubytovaní jsme byli v obci Vernířovice v prostorné dvoupodlažní chalupě, která svým zařízením plně vyhovovala našim potřebám. V přízemí se nacházela kuchyňka, společenská místnost a místnost s pingpongovým stolem, v patře pak jednotlivé pokoje a sociální zařízení. K chalupě přiléhala prostorná veranda a rozlehlá zahrada s ohništěm, pískovištěm i dětskou houpačkou. Stravu si každý zajišťoval sám, přitom jsme si ale často vycházeli vstříc a nabízeli ostatním z vlastních zásob. Nelze zde přitom nezmínit vynikající borůvkové knedlíky, které pro všechny připravily sestry Čermáková a Kopčilová nebo chutnou polévku sestry Jiřinky.
Každý se mohl podle svého uvážení rozhodnout, stráví-li den v zázemí chalupy nebo využije řady možností k pěším výletům po okolí, ke kterým vybízelo i vcelku příznivé počasí. Ti, kteří měli své vozy nebo využili autobusové dopravy, často směřovali i do vzdálenějších míst Jeseníků. Bylo přitom na svobodném rozhodnutí každého, chce-li trávit svůj čas na společných výletech s ostatními. Společných akcí byla celá řada. Měly sice spíše spontánní, předem výrazně neplánovaný charakter, ale právě o to více respektovaly svobodnou vůli každého jednotlivce. Tak jsme navštívili například hrad Sovinec, zámek v Losinách, koupaliště u vodní nádrže Krásná, podnikli výlet na Suchou horu a na řadu dalších krásných míst Jeseníků. V neděli jsme se účastnili bohoslužby šumperského sboru naší církve. Společně jsme oslavili svátek malé Aničky Mimrové a narozeniny dvouleté dcerky jedné maminky z Mateřského klubu. Samozřejmě nemohlo chybět opékání špekáčků a na poslední večer našeho pobytu jsme uspořádali zahradní slavnost spojenou s grilováním.
Poté, co rodiče uložili své děti ke spánku, scházeli jsme se v pozdních večerních hodinách k vyslechnutí zajímavých úvah bratra faráře Lukáše Volkmana. Tato pravidelná setkání byla zakončována modlitebním ztišením, někdy ale také diskuzemi o současném stavu církve a jejích perspektivách do budoucna. Kromě těchto večerních chvílí ztišení se mnozí spontánně scházeli k modlitbě i v průběhu dne nebo vyhledali bratry faráře Frýdla a Volkmana k pastoračním rozhovorům.
Týden strávený v Jeseníkách nám zdaleka nepřinesl jen to, co se od dovolené očekává, tj. odpočinek, poznání přírodních krás a kulturních památek kraje. Byl i velkou příležitostí lépe poznat své bližní ve sboru a co především: přinesl s sebou výzvu skutečně naplnit naše bratrská a sesterská oslovení ve skutcích vzájemné služby a projevech ochoty, pochopení a tolerance. Jeden z citátů Josefa Čapka odpovídá na položenou otázku po potřebě vzájemné důvěry v lidských vztazích takto: „Nemáte k sobě důvěru? Pak si nemůžete být vzájemně přáteli.“ Odpověď v citátu je prostá jen zdánlivě. Právě vzájemná důvěra a troufám si říct i následné přátelství je jedním z darů, které nám přináší naše společně sdílená víra. Těchto darů jsme mohli často užívat a radovat se z nich i při naší společné dovolené. I tímto způsobem jsme tak měli všichni jedinečnou příležitost dokázat, že se scházíme pod Kristovým přikázáním lásky. A v právě takové lásce a přátelství k Bohu a k bližnímu jsme i my součástí Kristovy církve.
Ondřej Kulhavý
Můžete sledovat všechny komentáře k tomuto článku prostřednictvím kanálu RSS 2.0. Both comments and pings are currently closed.
Komentáře nejsou povoleny.